Prozkoumejte studie zaměřené na schizofrenii

1. Co je schizofrenie?

Schizofrenie je psychotická porucha, která často probíhá formou epizod. Většinou se projevuje halucinacemi a bludy. Tím může narušit sociální vztahy a pracovní život postižené osoby a její schopnost o sebe pečovat.

2. Jaké jsou typické příznaky schizofrenie?

Typickými příznaky schizofrenie v akutní fázi jsou psychózy, bludy a halucinace. V chronické fázi se u postižených ve větší míře projevují negativní příznaky:

Pro akutní fázi jsou charakteristické psychózy (ztráta reality), halucinace (např. slyšení hlasů), bludy (např. chorobná představa, že je postižený pronásledován), dezorganizovaný řečový projev nebo poruchy chování. Tyto příznaky se označují jako pozitivní a u zdravých lidí se nevyskytují.

V chronické fázipřevažují negativní příznaky. Patří k nim snížený životní elán, absence emocí, potíže se soustředěním a zanedbávání každodenních činností.

Tyto příznaky se mohou objevit náhle nebo se rozvinout postupně. Příznaky schizofrenie mohou být za určitých okolností natolik závažné, že mají zásadní dopad na život pacienta, resp. pacientky, jeho/její každodenní život a sociální prostředí. Zpravidla dochází k problémům v zaměstnání a ve vztazích i při zvládání každodenního života jako takového.

Diagnóza schizofrenie

Diagnóza schizofrenie vychází z příznaků. Spolu s lékařskými vyšetřeními jsou pacienti a jejich příbuzní intenzivně dotazováni. Pokud jsou při tom vyloučeny jiné příčiny psychózy, je pacientovi/pacientce diagnostikována schizofrenie. Mozková onemocnění, jako je epilepsie nebo mozkový nádor, mohou vyvolat podobné psychotické symptomy jako schizofrenie v akutní fázi. Stejně tak je třeba vyloučit, že byly bludy vyvolány psychotropními látkami, jako je kokain nebo LSD. Schizofrenie musí být rovněž odlišena od jiných duševních onemocnění, například bipolární poruchy, autismu nebo poruch osobnosti. K negativním příznakům patří nedostatek životního elánu, apatie atd., které silně připomínají deprese – ty je tedy třeba rovněž vyloučit.

3. Jaké formy schizofrenie existují?

Příznaky schizofrenie se liší v závislosti na formě onemocnění.

Paranoidní schizofrenie: Klasická forma schizofrenie se projevuje halucinacemi a bludy. Negativní příznaky, jako je apatie nebo změny řeči, se u této formy téměř nevyskytují.

Hebefrenní schizofrenie: Tato forma často postihuje již dospívající a charakterizují ji změny chování, zploštění emočních reakcí nebo nápadné výkyvy nálady.

Katatonní schizofrenie: Tato forma se projevuje především fyzickými abnormalitami. Dochází při ní ke ztuhnutí těla trvajícímu několik hodin, stejně jako k bezúčelným pohybům nebo deformacím obličeje. I tato forma postihuje mladé lidi od 15 let věku.

Reziduální schizofrenie: Jedná se o chronické obtíže související s déle trvající schizofrenií. Nemoc způsobila dlouhodobé změny osobnosti. Typické jsou také ztráta elánu, zploštění emocí a sociální izolace.

Schizofrenní spektrum a další psychotické poruchy

Kromě plně rozvinuté schizofrenie se mohou vyskytovat i další psychotické poruchy:

• porucha s bludy
• krátká psychotická porucha
• schizofreniformní porucha
• schizoafektivní porucha
• psychotická porucha vyvolaná psychoaktivní látkou nebo lékem

4. Jaké jsou možné příčiny schizofrenie?

Příčina schizofrenie stále není objasněna. Dosavadní výzkumy však ukázaly, že při jejím vzniku hrají roli změny v mozku i biochemické faktory. Svůj vliv mohou mít také genetické predispozice.

5. Současné možnosti léčby schizofrenie

Léčba schizofrenie je obvykle založena na medikamentózní a psychoterapeutické léčbě a sociálně-pedagogické podpoře.

6. Aktuální stav výzkumu schizofrenie

Klinický výzkum přispěl v posledních letech k vývoji nových léků na schizofrenii, které lépe účinkují a mají méně nežádoucích účinků. I díky tomu se dnes například méně často vyskytuje tzv. katatonní schizofrenie, u níž tvoří klinický obraz zejména psychomotorické poruchy. Celkově lze dnes u většiny pacientů a pacientek léčit medikamentózně tzv. pozitivní příznaky, tj. bludy a halucinace, které se vyskytují v akutní fázi.

Jednou z obtíží při léčbě pacientů a pacientek se schizofrenií je komplexnost příznaků. Vědci a vědkyně proto hledají nové přístupy k léčbě různých průvodních příznaků nemoci. Naději na zlepšení terapie kognitivních poruch provázejících schizofrenii nabízí například nová molekula s názvem BI 424809. Látka inhibuje zpětné vychytávání (resorpci) glycinu, aminokyseliny, která v mozku funguje jako inhibiční (tlumicí) neurotransmiter. V rámci mezinárodní studii dosáhla účinná látka slibných výsledků a zlepšila kognitivní výkon testovaných osob.

Velkého pokroku bylo dosaženo také v oblasti výzkumu příčin onemocnění. Například výzkumné skupině nemocnice Charité v Berlíně se podařilo identifikovat velké množství genů, které jsou zodpovědné za rozvoj schizofrenie. Za tímto účelem porovnali DNA statisíců lidí se schizofrenií a bez ní. Celkem se podařilo zjistit souvislost mezi 120 specifickými geny a touto nemocí. Také některé neurony byly identifikovány jako nosiče genetického rizika. Získané poznatky mají sloužit jako základ pro nové terapeutické přístupy.

7. Klinické studie schizofrenie – často kladené otázky

Jaké studie schizofrenie existují?

V aktuálních klinických hodnoceních se zkoumá, které léky a terapeutické přístupy účinkují nejlépe u konkrétních postižených a současně způsobují co nejméně nežádoucích účinků.

V zájmu mnoha aktuálních studií je léčba takzvaných negativních příznaků schizofrenie. Tyto příznaky se vyskytují často v chronické fázi nemoci a vyznačují se ztrátou elánu a motivace, absencí emocí, vyčerpáním a potížemi se soustředěním. Postižení mají často značné potíže s vykonáváním každodenních činností a stahují se ze svého sociálního prostředí. S tím je často spojené velké trápení. V současných klinických hodnoceních se zkoumají mimo jiné léčivé přípravky, které by dokázaly lépe léčit tyto příznaky.

Studie PREMISS a cTBS zkoumají účinnost transkraniální magnetické stimulace (TMS) nervových buněk v mozku. Tato léčebná metoda se v rámci obou studií používá proti chronickým akustickým halucinacím i proti negativním příznakům a testuje se její účinnost.

Schizofrenie může u různých nemocných probíhat velmi odlišně. Schizofrenní epizody se mohou střídat s obdobími duševního zdraví. U některých pacientů je průběh onemocnění progresivní. Každý případ je individuální. Předmětem zkoumání klinických hodnocení je proto také průběh schizofrenie. Například studie CDP (klinická hluboká fenotypizace) se snaží o zkoumání viditelných charakteristik (fenotypů) nemocných schizofrenií, aby porozuměla mechanismům onemocnění. Dlouhodobým cílem je lepší přizpůsobení léčby potřebám jednotlivých pacientů a pacientek.