Vše na téma terapie deprese

1. Co jsou deprese?

Deprese je jedním z nejčastějších psychických, resp. duševních onemocnění dnešní doby. Podle definice německého ministerstva zdravotnictví hovoříme o depresi tehdy, „když pocity smutku a negativní myšlenky určují celý život člověka“. Deprese neboli depresivní epizoda se vyznačuje sklíčenou náladou, nedostatkem elánu a výrazným snížením zájmu o činnosti nebo chybějícím potěšením z nich. Tyto příznaky deprese jsou často doprovázeny dalšími charakteristikami a způsobují postiženým značné utrpení. O depresivní epizodu se jedná, když příznaky přetrvávají po dobu nejméně dvou týdnů.

Jak časté jsou deprese?

Odhaduje se, že 16 až 20 lidí ze 100 je alespoň jednou v životě postiženo depresí nebo chronickou depresivní náladou – tolik údaje německého ministerstva zdravotnictví. V posledních desetiletích jsou deprese diagnostikovány stále častěji. Na jedné straně je to dáno tím, že si toto onemocnění získalo větší pozornost populace, na druhé straně to lze přičíst zlepšení diagnostických kritérií. Mnoha lidem již lze pomoci terapií nebo jinou formou léčby deprese, stále však existuje nenaplněná medicínská potřeba.Vyplňte náš dotazník týkající se studií deprese a zjistěte, zda ve vašem okolí probíhají nějaké vhodné studie.

Kdo onemocní depresí?

Deprese se může poprvé objevit v jakémkoli věku. Pravděpodobnost se výrazně zvyšuje během puberty a vrcholí mezi 20. a 30. rokem života. U mladších lidí mezi 18 a 29 lety se příznaky projevují třikrát častěji než u lidí starších 60 let. První epizoda však není neobvyklá ani ve vyšším věku. Celkově trpí depresí častěji ženy než muži.

2. Jaké jsou typické příznaky depresí?

Uvedené charakteristiky nebo příznaky deprese se nemusí vztahovat na všechny případy a měly by být posouzeny odborným lékařským personálem. Mezi nejčastější příznaky patří:

• depresivní nálada po většinu dne téměř po všechny dny po delší dobu (dva týdny nebo déle)
• výrazně snížený zájem nebo potěšení ze všech nebo téměř všech činností
• výrazný úbytek hmotnosti bez držení diety, přibývání na váze nebo změna chuti k jídlu
• nespavost nebo nadměrná spavost
• fyzický neklid nebo zpomalení
• únava a ztráta energie
• pocit bezcennosti nebo silné pocity viny
• zhoršená schopnost myslet, soustředit se a činit rozhodnutí
• opakované myšlenky na smrt, sebevražedné myšlenky nebo pokusy o sebevraždu.

Jinými slovy, deprese může způsobovat jak fyzické, tak psychické příznaky. Postižení se často stále více uzavírají do sebe. To znamená, že jejich okolí si nemusí všimnout změn a duševního utrpení. Ale i když příbuzní a přátelé nabízejí podporu, postižení ji často odmítají a lékařskou pomoc nevyhledají vůbec nebo až v pozdním stadiu.

Pokud svůj vlastní život vnímají natolik zatěžující, že se u nich objeví myšlenky na sebevraždu, je lékařská péče obzvláště naléhavá.

3. Jaké formy deprese existují?

Deprese se vyskytují v mnoha různých formách. Některé jsou závažné méně, jiné naopak velmi, všechny však postiženého omezují. O který typ deprese se jedná, určí odborný lékař nebo terapeut. Nejčastějšími formami deprese jsou:

4. Jaké jsou možné příčiny deprese?

Spektrum možných příčin deprese je stejně široké jako různé klinické obrazy této nemoci. Nelze s jistotou říci, co přesně depresi vyvolává. Je pravděpodobné, že se vždy sejde několik faktorů, které mohou být vnitřní i vnější:

• psychické okolnosti, jako je stres, smutek, osamělost, nadměrná zátěž,
• traumatické zážitky, jako je domácí násilí nebo zneužívání,

ale také fyzické předpoklady, například:

• genetická predispozice,
• nerovnováha nebo nedostatek určitých neurotransmiterů v mozku nebo
• hormonální vlivy.

Různé modely vysvětlující vznik deprese se zabývají těmito faktory a hledají příčiny buď stále více v genetické, nebo v psychosociální oblasti.

5. Současné možnosti léčby depresí

Depresi lze v mnoha případech léčit pomocí psychoterapie nebo léků. Cílem léčby je zlepšení nálady a elánu postižených osob a zmírnění obtíží, jako jsou poruchy spánku a nechutenství.

Medikamentózní léčba deprese může například pomoci pozitivně ovlivnit rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Depresi však lze někdy vyléčit i bez léků: V Česku jsou k dispozici různé přístupy psychoterapeutické léčby – obvykle označované jako terapie deprese – na které přispívají zdravotní pojišťovny. Patří mezi ně kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamické přístupy a systemická terapie.

Další možnosti léčby

Mezi další přístupy k léčbě deprese patří elektrokonvulzivní terapie, léčba spánkovou deprivací, repetitivní transkraniální magnetická stimulace, terapie svépomocí a sport.

Přístupy jako interpersonální terapie, rodinná terapie, Gestalt terapie a arteterapie nejsou v Česku hrazeny ze zdravotního pojištění (ačkoli zdravotní pojišťovny mohou přispět na psychoterapie částkou 5.000,- korun), často jsou však využívány v stacionárních zařízeních.

Jaké jsou šance na uzdravení z deprese?

Průběhy depresí se velice různí. Někteří nemocní prodělají více či méně krátkou depresivní epizodu jedinkrát za život. U jiných se epizody opakují po dobu několika let a další trpí depresí trvale a dlouhodobě.

Šance na uzdravení z deprese, ať už se jedná o depresi chronickou, či nikoliv, tudíž nelze určit jednoznačně. Jen málokdy zmizí nemoc sama od sebe, dá se s ní ovšem úspěšně bojovat. Důsledná léčba může mnoha lidem pomoci. Proto je důležité co nejdříve vyhledat psychoterapeutickou a lékařskou pomoc.

6. Aktuální stav výzkumu depresí

Kromě klinických výzkumů zabývajícího se léky a terapeutickými přístupy (viz následující oddíl: Klinické studie depresí), se zájem vědy v uplynulých letech stále více zaměřoval na zkoumání genetických příčin depresí. Jak uvádí německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) ve svém článku o depresích, vydaném v roce 2018, objevil mezinárodní vědecký tým 30 nových genů, které přispívají ke vzniku deprese. Na tomto základě je možné vyvíjet nové terapie a léky proti depresím.

7. Klinické studie depresí – často kladené otázky

Klinická hodnocení posouvají výzkum v příslušné terapeutické oblasti – a tím pomáhají také postiženým osobám. V rámci klinických hodnocení zaměřených na deprese byla například dále rozvíjena kritéria pro diagnostiku tohoto onemocnění. Díky jim lze dnes depresi rozpoznat a léčit častěji a dříve.

Pro léčbu depresí jsou k dispozici různé léky a terapie, které však nevedou k pozitivním výsledkům u všech nemocných. Současná klinická hodnocení se zabývají otázkou, které léky a léčebné přístupy a u kterých postižených zabírají nejlépe. Účastí v klinických studiích zaměřených na depresi můžete využít přínos nejnovějších poznatků a aktuálního vývoje vědeckého výzkumu.