Astma: vše o nemoci a klinických studiích

1. Co je astma?

Astma je chronickým onemocněním plic. Projevuje se ve formě záchvatů způsobujících zúžení dýchacích cest. Lidé, kteří trpí astmatem, mají potíže s dýcháním a těžké záchvaty kašle – často provázené strachem z udušení. Dlouhodobě může dojít k rozvinutí nadměrného rozepnutí plic nebo chronickému kašli. Hovoříme-li o astmatu, myslíme tím ve většině případů průduškové astma.

Co se děje v těle člověka postiženého astmatem?

Dýchací cesty astmatiků mají sklon přehnaně reagovat na vnější podněty. Důsledkem je aktivace imunitních buněk. Při astmatickém záchvatu se hladké svalstvo průdušek stáhne. Tkáň uvnitř dýchacích cest se zanítí. Zánět způsobí otok sliznic a zúžení dýchacích cest. Kromě toho se zvýší tvorba hlenu. Ta může vést až k úplnému ucpání dýchacích cest hlenovou zátkou.

Jak lze rozpoznat astma?

Podezření na astma mají lékaři na základě příznaků typických pro tuto nemoc. Diagnózu pak potvrdí pomocí dechových testů, při nichž měří množství vydechovaného vzduchu.

Astma v číslech

V Česku trpí astmatem zhruba 800 tisíc lidí, čtvrtinu z nich tvoří děti. Průduškové astma je nejčastější chronickou chorobou u dětí. Dvě třetiny diagnostikovaných českých astmatiků tvoří ženy.

Podle aktuálních údajů trpí astmatem zhruba 300 milionů lidí na světě a počet postižených stále stoupá. V mnoha částech světa jsou počty nahlášených případů podstatně nižší než skutečná čísla, protože chybí adekvátní statistické průzkumy.

Lze astma léčit?

Podle současných znalostí je astma neléčitelnou nemocí. Správné léky však mohou ve většině případů zlepšit příznaky onemocnění a umožnit tak pacientům život bez zásadních omezení. Délka života astmatiků obvykle není nižší než průměr. Předpokladem je ovšem dobře řízená terapie.

Astma a COVID-19

Mnoho astmatiků má v souvislosti s pandemií COVID-19 obavy o své zdraví. Neustále vyvstávají především otázky týkající se vakcín proti tomuto viru.

Jaký dopad má vakcína proti COVID-19 na astma?

Řada odborníků na astma, včetně zástupců Německé pneumologické společnosti (DGP), Rakouské pneumologické společnosti (ÖGP) a mezinárodních sdružení, tvrdí, že lidé se základními onemocněními, jako je astma, mohou dostat vakcínu COVID-19, za předpokladu, že nemají okamžitou nebo závažnou alergickou reakci na vakcínu nebo některou z jejích složek.

Podle názoru odborníků, neplynou pacientům s dobře kontrolovaným astmatem vyšší rizika v souvislosti s očkováním, než je tomu u zdravé populace. Toto tvrzení se vztahuje také na pacienty se sennou rýmou (alergií na pyly), neurodermatitidou, kopřivkou, potravinovými alergiemi, alergiemi na hmyzí jed, kontaktními alergiemi nebo nesnášenlivostí léků a osoby, které užívají inhalační kortikosteroidy.

Biologické léky na astma a vakcíny COVID-19

Mnoho lidí, kteří trpí těžkými formami astmatu, užívá kromě léků na astma také tzv. biologickou léčbu (označovanou jako mAbs nebo monoklonální protilátky). Vědci v současné době nemají žádné důkazy, které by nasvědčovaly, že jsou vakcíny proti COVID-19 nebezpečné pro osoby užívající biologickou léčbu. Německá společnost pro pneumologii a respirační medicínu zatím doporučuje dodržování sedmidenního intervalu mezi podáním vakcíny COVID a monoklonálními protilátkami proti astmatu. Nicméně, očkování by v každém případě měla předcházet konzultace s odbornými lékaři.

2. Jaké jsou typické příznaky astmatu?

Závažnost a četnost příznaků astmatických pacientů se liší. Někteří mívají jen občasné záchvaty v podobě lehké dušnosti. Jiní mají téměř nepřetržité potíže a pravidelně se potýkají s vážnými záchvaty.

Příznaky astmatického záchvatu se objevují kdykoli. Mohou se rozvinout náhle nebo postupně a trvat několik minut, několik hodin, či dokonce dní.

Příznaky astmatu zahrnují:

• Svědění a škrábání v krku a v hrudi jako časný příznak astmatu.
• Sípání
• Kašel
• Dušnost
• Svíravý pocit na hrudi

Komplikace

Zvláště těžké záchvaty mohou zapříčinit nedostatečné zásobování těla kyslíkem, které lze rozpoznat podle zmatenosti, apatie, modrého zbarvení kůže nebo ztráty vědomí. Objeví-li se tyto příznaky astmatu, je třeba okamžitě zavolat záchrannou službu.

3. Jaké různé typy astmatu existují?

Formy bronchiálního astmatu se různí podle spouštěčů onemocnění a jeho závažnosti.

Klasifikace podle závažnosti

Lékaři rozlišují mezi čtyřmi úrovněmi klasifikace astmatu podle jeho závažnosti.

1. Intermitentní astma: mírné, občasné příznaky, které trvají krátkou dobu a objevují se nanejvýš jednou týdně.

2. Lehké perzistující astma: příznaky, které se objevují častěji než jednou týdně a které mají negativní vliv na výkonnost postiženého.

3. Středně těžké perzistující astma:každodenní příznaky, které negativně ovlivňují fyzickou výkonnost.

4. Těžké perzistující astma: konstantní příznaky proměnlivé intenzity, které výraznou měrou omezují fyzickou výkonnost.

Klasifikace podle spouštěčů astmatu

Astma lze rozlišovat také podle faktorů, které je spouštějí:

Alergické astma: tato forma se také nazývá extrinzická (způsobená zevními vlivy). Záchvaty vyvolávají alergeny, jako jsou pyly, domácí prach, potraviny nebo jiné látky. Tímto typem astmatu jsou nejčastěji postiženy děti.

Nealergické astma: neboli intrinzické, astma vyvolané vnitřními vlivy, jako jsou infekce, léky, stres nebo studený vzduch. Tímto typem astmatu jsou častěji postiženi dospělí.

Kromě toho existují smíšené formy nemoci a další typy astmatu:

• Profesní astma je vyvoláno určitými látkami, kterým je postižená osoba vystavená při své každodenní práci.
• Zátěžové astma je vyvoláno nadměrnou námahou při sportu.
• Astma v důsledku gastroezofageálního refluxu (pronikání žaludečních kyselin do jícnu).
• Křehké astma je vzácná forma nemoci se závažným, život ohrožujícím průběhem.
• Kašel jako astmatický ekvivalent charakterizuje suchý úporný kašel.
• Srdeční astma (asthma cardiale): Tato forma má stejné příznaky jako bronchiální astma, je však způsobená postižením srdce, většinou jde o levostranné selhání srdce.
• Překryvný syndrom bronchálního astmatu a CHOPN: S postupujícím rozvojem astmatu může dojít k rozvinutí chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Tuto charakterizuje neustálý kašel, který se neomezuje na astmatický záchvat nebo infekci.

4. Jaké jsou možné příčiny astmatu?

Na základě dosavadních vědeckých poznatků nelze určit příčiny bronchiálního astmatu. Nicméně, existuje celá řada rizikových faktorů, které souvisejí s rozvojem onemocnění:

• těhotenství matky v příliš mladém věku
• podvýživa v těhotenství
• předčasný porod a nízká porodní hmotnost
• nadměrné vystavení alergenům v domácnosti a prostředí
• obezita a nezdravé stravování
• kouření rodičů
• nadměrná hygiena

Mezi faktory způsobující astma patří:

• alergeny
• infekce
• nadměrná fyzická námaha
• úzkost a stres
• léky, například aspirin

Genetická predispozice

V rodinách astmatiků je zvýšené riziko, že děti nemocných rovněž onemocní. Pokud astmatem trpí oba rodiče, zvyšuje se riziko astmatu u dětí o 60 %. To se vztahuje na alergické astma, u nějž je přecitlivělost dýchacích cest dědičná. Vědcům se podařilo identifikovat více než stovku genů souvisejících s rozvojem astmatu.

5. Stávající možnosti léčby astmatu

Medikamentózní léčba astmatu vychází ze závažnosti onemocnění. Postupuje se podle takzvaného krokového schématu léčby. V závislosti na závažnosti onemocnění je pacientům s bronchiálním astmatem podávána medikace vhodné úrovně.

6. Aktuální stav poznatků o astmatu

Výzkum astmatu je zaměřen na odhalování příčin onemocnění a vývoj nových léčebných metod.

Vědci z Německého centra pro výzkum plic (DZL) například zjistili, že u astmatiků jsou zvýšené hodnoty některých imunitních buněk v krvi. Tyto takzvané paměťové buňky (paměťové B-lymfocyty) se podílejí na detekci patogenů. U testovaných osob byly zvýšené především hodnoty tzv. IgA-pozitivních B-lymfocytů, které se specializují na patogeny, jež se do těla dostávají přes sliznice. Tento objev by mohl v budoucnu usnadnit odhalování zánětů malých dýchacích cest, protože je lze měřit v krvi. Poznatky by měly pomoci lépe pochopit průběh astmatických onemocnění a otevřít nové terapeutické možnosti.

Další látku, která u astmatiků způsobuje závažné zánětlivé reakce, identifikovali vědci z Trinity College v irském Dublinu. Protein kaspáza-11 se u zdravých lidí podílí na obraně proti bakteriím. U astmatiků je ale tento protein aktivní nadmíru a způsobuje škodlivý zánět. Cílem je najít účinné látky, které by škodlivý účinek kaspázy-11 potlačily.

7. Klinické studie astmatu – často kladené otázky

Klinické studie se zabývají celou řadou otázek, které mohou zlepšit život pacientů s astmatem. Jejich cíle jsou následující.

• Lepší porozumění role, kterou imunitní systém sehrává při astmatu. Vědci se nyní domnívají, že imunitní systém hraje důležitou úlohu při regulaci astmatu a zánětu dýchacích cest tím, že v reakci na určité podněty produkuje příliš mnoho imunitních faktorů.
• Zlepšení léčby těžkého astmatu u dětí.
• Lepší pochopení úlohy proteinu kaspázy-11, který dle nejnovějších zjištění může vyvolat škodlivé zánětlivé reakce v plicích astmatiků.